Zpráva o prověrce v Polsku

19. března 2007, Lidové noviny 

Kořeny nezákonností, jichž se dopouštěly polské vojenské zpravodajské služby, sahají do osmdesátých let

Zprávu o prověrce vojenských zpravodajských služeb koupíte ve Varšavě málem na každém rohu; když před několika týdny vyšla, stala se senzací dne. Vlastně se už týdny předtím šuškalo o jejím obsahu a o senzačních odhaleních, která přinese. Není divu.

Prověřovací komise začala pracovat loni 2. srpna a zkoumala poměrně dlouhé časové období, neboť kořeny nezákonností, jichž se příslušníci vojenských zpravodajských služeb dopouštěli, se táhnou až do osmdesátých let.

Ze zprávy vyplývají otřesné skutečnosti: ve vojenských službách panovala hierarchie upřednostňující důstojníky, kteří absolvovali zpravodajské kurzy v Sovětském svazu. Téměř dva a půl tisíce (z celkových asi deseti tisíc) jejich tajných spolupracovníků bylo v roce 1990 umístěno ve správních a hospodářských organizacích v Polsku i v zahraničí.

Mimorozpočtové příjmy

Po roce 1980 byl pro vojenské zpravodajské služby přijat plán, který předpokládal vytvoření síti podnikatelských společností na území západní Evropy. Tyto podniky, působící jako legální hospodářské subjekty, měly být tajnými expoziturami komunistické vojenské rozvědky a soustřeďovat se na předávání informací od agentů v příslušných zemích moskevské centrále.

Komise během své práce přišla nejméně na čtyři zdroje financování sítě těchto firem, která ve skutečnosti existovala ještě donedávna. Šlo – ještě za komunismu – o příjmy z pašovaných počítačových součástí, chráněných v osmdesátých letech zákazem vývozu do komunistických zemí, dále pak (donedávna) o nelegální finanční operace, spočívající v nesplácených bankovních půjčkách, vykupování polského dluhu prostřednictvím polské státní instituce FOZZ. Dalším zdrojem příjmů bylo přebírání dědictví polských občanů zemřelých za hranicemi Polska a tajný obchod se zbraněmi.

Na polském území zakládala vojenská rozvědka prostřednictvím svých tajných spolupracovníků společné firmy, k nimž patřilo např. kasino ve varšavském hotelu Marriot. Rozvědka se dokonce snažila zřídit si vlastní televizi: podle původního záměru měla tato stanice pomáhat propagovat na západě firmy, které rozvědce poskytovaly mimorozpočtové příjmy.

Od roku 1990 do roku 2001 vojenské zpravodajství pronikalo prostřednictvím svých agentů do legálních politických stran (sledováni byli například Lech i Jarosław Kaczyńští, tedy dnešní polský prezident a premiér) – a na druhé straně si v médiích hledalo a nacházelo spolupracovníky, kteří by „utvářeli příznivý obraz vojenských zpravodajských služeb“ a sloužili jako vlivoví agenti.

Zpravodajské struktury tak přímo pokračovaly v činnosti dřívější politické policie, a to nejen směrem „ven“: kontrolovaly politické postoje vojáků i velitelů a věnovaly se potírání „ideologických nepřátel“. Zajímaly se o to, zda vojáci chodí do kostela, poslouchají zahraniční rozhlasové stanice, nebo se snažily v armádě odhalit „politické trestné činy“.

Nedávno odstoupivší ministr obrany Radek Sikorski, který byl v roce 1992 v pravicové vládě Jana Olszewského náměstkem ministra obrany, byl rovněž předmětem zájmu služeb, jimž byl nadřízen. Pan Sikorski umístil svazek „Szpak“ (to bylo krycí jméno, jímž ho jeho podřízení pro účely sledování obdařili) na své internetové stránky – jde však jen o zbytek, který se zachoval.

Hlavně peníze

Vojenské služby se pouštěly i do ekonomického podnikání, zakládaly firmy (Steo, Cenrex, Falkon) pro obchodování se zbraněmi, jimž zároveň poskytovaly bezpečnostní certifikát a intervenovaly za ně u jiných státních úřadů. Prostřednictvím svých agentů vstupovaly do spojení s teroristickými skupinami, což utajovaly před státními kontrolními orgány. Zasahovaly do strategických obchodů s palivy a pohonnými hmotami – místopředseda společnosti Orlen Andrej Macenowicz byl bývalý agent vojenského zpravodajství, kterého v roce 2003 hodlali příslušníci znovu „aktivizovat“.

Příkladem finančních machinací může být činnost související s Vojenskou technickou akademií (VTA). Zpráva konstatuje: „V červenci 1999 zahájila... prokuratura ve Varšavě vyšetřování, v jehož průběhu se potvrdila existence nezákonných mechanismů ve VTA... jimiž bylo z instituce nelegálně vyvedeno 381 962 568 zlotých.

Tyto peníze plynuly z rozpočtu VTA přes Obslužné a produkční centrum, vytvořené v roce 1996.“ Většina těchto peněz „opustila polský bankovní systém“. V různých společnostech, s nimiž zmíněné Centrum pracovalo, působili buď současní nebo dřívější příslušníci vojenského zpravodajství, anebo jejich agenti.

Pokračovat by se dalo ještě dlouho – třeba o Polském domě (společnosti na způsob Českých center) či o zmanipulované koupi obrněného transportéru pro armádu. Nebo o zřízení „spisovny materiálů nearchivního charakteru“, kam zmizely ožehavé spisy, jež měly být ze zákona předány Ústavu národní paměti. Témat k přemýšlení o různých podobnostech je až až – a to je jen zlomeček informací, které téměř čtyřsetstránková zpráva obsahuje. Měla by si ji Vlasta Parkanová přečíst.

O autorovi:Petruška Šustrová, komentátorka LN

Úterý, 6. března  2007, Nr 55 (2768) 

(Úvodem  pozn. překl.: Titulek článku a slova satirika využívají slovní hříčky umožněné polským jazykem.... polský originál úvodu zní: „W raporcie opisano działalność nie chłopów ze WSI, ale panów oficerów z Wydziału Sowieckich Interesów"...WSI je vojenská postkomunistická kontrarozvědka, jejíž činnost polská vláda mj. z důvodu níže popsaných ukončila k 30.09.2006. WSI znamná  „Wojskowe Służby Informacyjne“ ale to se kryje  „chłopi ze wsi“, česky „sedláci z vsi...A do třetice satirikův výklad smybolu WSI, kterému i v polském jazyce český/sliovenský čtenář dobře porozumí...)..  

 

WSI - Wydział Sowieckich Interesów, Odbor sovětských zájmů

„Ve zprávě je popsána ne činnost sedláků ze WSI, ale pánů oficírů z „Wydzialu Sowieckich Interesów“, odboru sovětských zájmů – říká nanapravitelný a nedoceněný Jan Pietrzak, kabaretista a satirik.  

Tříhvězdičkový sovětský generál Vitalij Pavlov, to už je osoba nepochybně důležitá. Pavlov był v letech 1973-1984 šéfem rezidentury KGB ve Varšavě. Dříve vedl rezidenturu KGB v Kanadě a Rakousku, s úspěchem tam vybudoval síť sovětských agentů. A v Polsku agenty vůbec neměl! O tom píše přímo ve svých cynických, avšak jako dokument důležitých pamětech už na jejich samém začátku, na straně 12: ”V Polsku KGB neměla agenty, ale jedině mezi přáteli své lidi těšící se její důvěře”.          

Tento názor generála Pavlova k porozumění zprávy o likvidaci WSI a vůbec k různým podivným věcem z historie III. Řečipospolité stanoví klíč. Tak tomu je – reálnou agenturu měli Rusové v Kanadě, Rakousku, USA, SRN atd., a v Polsku  místo  měli okruh ”přátel”, a v něm ještě menší kruh „přátel těšících se důvěře”. Jak NKVD tak později KGB a GRU tyto „přátele těšící  se důvěře verbovaly”? Varšavská rezidentura je kvalifikovala na školení do Moskvy. Obránci WSI ze SLD, PO, „Gazety Wyborczé”, ”Trybuny”, Tygodniku Powszechného” ¹⁾ si kladou otázku stejného  obsahu: Jestliže někdo był na školení v Rusku, znamená to snad, že był agentem? Takovou otázku mezi jinými postavili bývalý prezident Kwaśniewski a minitři obrany -  Onyszkiewicz a Szmajdziński, a dokonce i bývalý ministr zahraničí Andrzej Olechowski. A také zainteresovaní sami: generálové Izydorczyk, Malejczyk, Dukaczewski. A tak otázka je vůbec špatně postavena. Má znít: Na co stovky funkcionářů civilní i vojenské bezpečnostní  služby studovaly v učilištích zločineckých institucí, jakými KGB a GRU były? Vždyť přece k tomu była odpovídající tuzemská učiliště bezpečnosti, návdavkem k tomu odpovídajícím způsobem utajené: Akademie Vnitra F. Dzeržinského, Vojenská politická akademie  F. Dzeržinského, Školící  centrum vojenské služby vnitra v  Mińsku Mazowieckém – rovněž F. Dzeržinského. Už jen patron těchto tří učilišť (!) sám o sobě vypovídá komu a čemu jejich absolventi sloužili. Byla ještě Akademie společenských věd při ÚV PSDS, była Akademia generálního štábu gen. Świerczewského, školy rozvědky v Kiejkutech na Mazurech a také  bezpečnosti v Legionowě. Studovat a zvyšovat  si estébáckou kvalifikaci było kde. Ale nejvěrnější z věrných, ti právě ”přátelé těšící se důvěře”, byli vysíláni do Moskvy. A to Moskva s nimi mohla počítat až do samého konce, zvláště od tehdy, co se generál KGB – Vladimír Putin, stal v Kremlu  prezidentem.   To přece on pověděl před několika lety (zajisté neprozřetelně) o prezidentu Polska: "Nerozumím Aleksandru Kwaśniewskému. Tak dobrý to był v mládí komsomolec”.

 Udivující návaznost

K obráncům WSI se nakonec připojil arcibiskup Józef Życiński, když se sobě vlastní důkladností  tvrdil, že „IV. Řečpospolitá²⁾ je patologií, a že zpráva o WSI přimomíná pozdní  období  Gomułkovy vlády, kdy v roce 1968 kdo chtěl, vypátral si svého Žida”. Tento arcibiskupův výrok je důkazem buď ignorance anebo był formulován ve špatné víře. Totiž v roce 1968 byli Židé skutečně špiclováni. Ale nedělal to kdo chtěl,  ale právě jen důstojnící vojenských tajných služeb.  To prá-vě z WSW (!) (vojenská kontrarozvědka někdejkší komunistické PLR – pozn. překl)  vzešla antisemitská štvanice, a to už v roce 1967. Řídilí je proslavení generálové Kiszczak (ministr vnitra  Jaruzelského vonejsko-komunistické junty vládnoucí Polsku po vyhlášení výjímečného stavu 13.12. 1981 – pozn. překl), Kufel, Jaruzelski, Korczyński, Buła, Oliwa. O Wojciechu Jaruzelském píše profesor  Norman Davies jako o "člověku jmenovaném KGB z  definice. Proruský element był vždy v Polsku silnější, než si Poláci chtějí přiznat. Mnoho Poláků sloužilo Rusku zapáleně”.  

Podstatou  zprávy o likvidaci Vojenské informační služby WSI, a právě podstatou činnosti WSI samé, to je její organizačně-logistická a také personální návaznost od data založení v r. 1944 až  do momentu její likvidace  v r. 2005. Je to  udivující 6Otiletá návaznost činnosti  i vzdor v Polsku nastoupeným politickým změnám! Další politické zněny nejprve za dob PLR a následně pak v III. Řečipospolité (tj. v období od r. 1989 do zvolení současné vlády bratrů Kaczynských – pozn. překl.), były je  změnou vývěsního štítu, neboť  dokonce i adresy vojenských tajných služeb zůstaly tytéž, a už i zvlášť vůbec ponuře proslavená budova ve Varšavě na ulici Oczki na rohu ulice Chałubińského. Tam právě se už  po několik měsíců nachází minimuzeum k uctění těch Poláků, co bojovali za svobodné Polsko a byli zavražděni, umučeni a nebo vojenskou tajnou službou právě v této budově „jen” vězněni. Kabinety a chodby na ulici ”Oczki” znám z vlastní hořké zkušenosti ilegality, tam do samého  centra Varšavy  mě po uvěznění před čtvrtstoletím přivezli oficíři vojenské bezpečnosti v řetězech za bílého dne.         

Ve jménu zájmů Kremlu

Tajnou vojenskou politickou policii v Polsku založilo sovětské Rusko v červenci 1944. Jejím konkrétním zakladatelem  była NKVD a její proslavený generál Ivan Sěrov. Likvidátorem WSI v roce 2005 była svobodná a nezávisla Řečpospolita Polská,  a konkrétně prezident Lech Kaczyński, premiér Jarosław Kaczyński a vykonavatalem rozhodnutí o likvidaci ministr Antoni Macierewicz. Tento malý odstavec článku  - to je celá historie Polska  posledních 60 let.    

V letech 1944-1956 se vojenská bezpečnost nazývala „Informacja Wojskowa”, od r. 1956 do r. 1991 do była „Wojskowa Służba Wewnętrzna” (vojenská služby vnitra – pozn. překl.) a také „Zarząd II Sztabu Generalnego Ludowego Wojska Polskiego” (Velení II. Generálního štábu Polské lidové armády – pozn. překl.).  Ve Wojskowe Służby Informacyjne (WSI)  obě tyto instituce v roce 1991 spojil prezident Lech Wałęsa. Touto cestou, mocně se opírající o levou nohu, se stal WSI – „Wydziału Sowieckich Interesów” (slovní hříčka daná v polštině shodnými iniciámani – česky oddělení/odboru sovětských zájmů – pozn. překl.) kmotrem. Je možné tak hovořít a patří se tak hovořit, neb totiž žádný z generálů a důstojníků sovětských struktur, jakými WSW a „Zarząd II...” de facto były, nebyl prověřen. A co více – tato integrální část Varšavského paktu pak była  v její celistvosti, bez vyjímek, implantována do III. Řečipospolité. Samozřejmě, že Varšavský pakt był fakticky i v reálu co nejvíce „promoskevský”, třebaže proto, že ve jménu imeriálních strategických cílu Kremlu konal proti svobodě Poláků a  nezávislosti Řečipospolité.

Ve zprávě o likvidaci WSI se dočteme přesně komu a čemu generálové a důstojnící polské vojenské bezpečnosti sloužili:

"Příloha č. 2 – Operativní instrukce Velení II. Generálního štábu, kapitola  I – Všeobecné zásady: Hlavním úkolem vojenské rozvědky je získávání, zpracování a postupování materiálů a rozvědných infiormací o protivnících Polské lidové republiky a států socialistické soustavy”. Podepsán Czesław Kiszczak,

dne 30.11.1978 

Na mušce WSI

Označení ”socialistické společenství” je  komunistický novotvar jakoby z Orwella – samozřejme to znamenalo Rusko sovětské. A tím „protivníkem”  jsem mohl být i např. já. Vojenské tajná služby po  mě nejprve po mnoho let slídila, následně zatkla, odsoudili mě  do těžkého žaláře v Barczewie, a drželi až do vánoc 1989, a následně mě až do roku 2004 mě sledovali i vzdor zproštění obvinění Nejvyšším soudem.   

Ve zprávě o likvidaci WSI vystupuji mnohokrát jako  osoba sledovaná. Ze zprávy vyplývá, že v centrále WSI se dokonce analyzovaly moje pubklikace otiskované 

v "Expresu Wieczornym", "Nowym Świetě", "Gazetě Polské" a jiných časopisech. Hrozná autonehoda, vloupání do bytu, napadení na ulici večer – to vše mě potkalo z rukou  pravděpodobně oficírů WSI. Za PLR po mě slídili, neboť věděli, že někdo pravidelně dopisuje do Radia Svobodná Evropa, až mě dostali, s důsledky pro mne nepříjemnými.  Slídili po mě dále i v III. Řečipospolité a to již pod novým štítem WSI, jako pravicového pomatence, jenže se domáhá dekomunizace, desovětizace, vstupu do NATO a rozchodu s Ruskem. Třeba připomenout, že Lech Wałęsa nechtěl vstoupit do NATO, chtěl vytvořit jen přidružení  k NATO.  Návdavkem k tomu jsem musel být sledovaný jako přítel a zplnomocněnec plukovníka Kuklińského v Polsku.

Zpráva ukazuje návaznost v  podřízení  všech armádních tajných služeb Moskvě od roku 1944 až do roku 2006. Pro mně jest to pochybná satisfakce, že jsem byl tím, proti komu tyto služby vyvíjely represe,  daly v PLR zavšít a sledovaly mě již v Polsku již  svobodném vcelku vlastně po čtvrtstoletí! To také je návaznost aktivit funkcionářů Wsi ve službách Moskvy. Když jsem bojoval  proti vlivu Moskvy v Polsku, ať za PLR ať za III. Řečpospoluté, musel jsem se nacházet na mušce WSI.     

Polsko posílené

Když komentoval  zprávu o likvidaci WSI  profesor Richard Pipes, významný  historik, kdysi poradce prezidenta Reagana, potvrdil, že „Moskva nadále neztrácí naději na znovuzískání  svého vlivu v Polsku, který ztratila. Že prověrky osob pracujících ve vojenské rozvědce a školených v Moskvě měly být provedeny už dávno hned po roce 1989”. Na názor profesora Pipese navazují i experti nezávis-lého Amerického centra strategických analýz. Tvrdí, že zveřejnění zprávy o likvi-daci WSI v  delší perspektivě pozici Polska posílí.  

V analýze „Pokus o redefinici Polska” američtí analytici píší, že „zpráva o WSI dala Polákům na vědomí, do jakého stupně zvláštní služby,  překračovavše  svá oprávnění. infiltrovaly každý prostor skutečnosti jejich země. Zpráva vyvrací 15 let  aktivit WSI tím, že obnažuje jejich postupy, ruské vazby, kvalitu kádru a jeho vyškolení. Zveřejnění  zprávy se zapisuje do programu obrany Polska před vlivy Ruska hlásaný bratry Kaczyńskými, posiluje pozici země na mezinárodní aréně  i její aspiraci na hlavního spojence USA v Evropě. Jestliže Kaczyńští svého cíle dosáhnou, má Polsko šanci se vedle Německa stát nejdůležitějším státem v Evropě, jaký  bude vyvažovat ruský vliv. Jestliže Polsko chce hrát v omezení ruského vlivu významnou roli, musí tak učinit právě teď, než se Rusko úplně probudí. Není pochyb, že Kaczyńští si k tomuto cíli přejí Polsko od základu přestavět, a že se oproti předešlým politikům prezident Kaczyński  zhošťuje slibu odstavit od moci bývalé komunistčy a ty, kteří s nimi spolupracovali. Tím, že je nazývá jménem i příjmenim, a poukazuje  na jejich opravdovou nebo domnívanou svázanost s Ruskem, si  Kaczyński získává jistotu, že se nikdy více nepozvednou. Než Polska zdolá vybudování nového modelu vládnutí, bude v nejbližší době vystaveno ohrožení zevnitř. Proto Poláci počítají s ochranou ze strany USA

Tato americká analýza zprávy o likvidaci WSI je současně nejdůkladnější a nejobjektivnější zahraniční  názor o Polsku, jaký jsem v posledních měsících četl.

Józef Szaniawski

Autor je doktorem historie, politologem, publicistou, a profesorem Vysoké školyspolečenské a mediální kultury v Toruni.³⁾ Napsał  mj knihy o Maršálkovi  Piłsudském, płukovníku Kuklińském, jemuž był v Polsku let 1993-2004 přítelem a zmocněncem⁴⁾.
V letech 1973-1985 konspirativně spolupracoval s Radiem Svobodná Evropy, jako novinář posílal informace a zprávy skrývané komunisty před společností, mj. o ekonomickém vykořisťování  PLR Ruskem, o politické závislosti PLR na Kremlu, o Sovětské armádě v Polsku, o aktivítáchi komunistů vládnoucích PLR, o zločinech a trestné činnosti SB, ministerstva vnitra, PSDS a o represích výjimečného stavu, o situaci Poláků v SSSR. V roce 1985 byl SB a vojenskou tajnou službou dopaden a uvězněn, a Vrchní vojenskou prokuraturou v tajném zástupném procesu obviněn, že „jako agent rozvědky USA byl zaměřen proti základům polsko-sovětského spojenectví“. Z 15 let, jichž se pro něho v aktu obžaloby prokurátor domáhal, byl odsouzen na 10 let, a 5 z troho si  odseděl   ve vězeních na Rakowecké a v Barczewě. Nejvyšší soud  jej r. 1990  jako posledního  politického vězně PLR zprostil obvinění.

 ****************************************************************

Vysvětlivky  překladatele k pojmům:

¹⁾ SLD, PO = politické strany, Bohuzel stále ještě parlamentní: ,

   Sojusz Lewicy Demokratycznej  - strana náplní činnosti a ideově je analogií k ČSSD

   Platforma Obywatelska – Občanská platforma- je zdánlivě liberální ve  skutečnosti na  levé straně  polského politického spektra, nejpočetněji v parlamentě (Sejmu)   zastoupený vpodstatě protivník dnešní  vládnoucí koalice. Po ideové stránce vzdáleně připomíná spíše naše někdejší OH s o něco více „pravicovými“ či antikomunisticky orientovanými slovními projevy avšak výrazně podporující SLD a veškerou levici rozhodnutími a hlasováními, která vždy směřovala proti dekomu-nizaci, proti lustracím, proti veškerému vypořádání se s totalitní minulostí.       

Jak nakonec vyplývá z kontextu článku, obě tyto strany lze nazvat destruktivní  opozicí, neboť ani jedna z obou v současné době nepředstavily vůči návrhům a   krokům současní vlády konstruktivní alternativy, žádný program, cíl, který ani ve slovních projevech neskrývají, je jen jediný: Svržení současné vlády.... Jejich konáním se vyznačuje jejím  napadáním  a ostouzením a snahou najít cestu k ukončení její  působnosto jakámykoliv prostředky, včetně provokace a promy-šlené masové  dezinformace. Jejich chování nepřispívá ke stabilitě země.      

   „Gazeta Wyborcza” . „hlavní polské noviny“, analogie  našich „Lidovek“ 

   ”Trybuna”...bývalá Trybuna Ludu, analogie dřívějšího Rudého Práva včetně jeho postkomunistického pokračování bez onoho „Ludu“ tak jak v  CR bez „...práva“.  

 „Tygodnik Powszechny“...katolický týdenník levicových a modernistických  duchovních, nepočetné sedliny v polské Církvi, analogické našemu za  komunismu 

        plojharovskému „Pacem in teris“. Ti se propůjčili k štvanici proti arcibiskupovi Wielgusovi a zapojili do mediální kampaně.             

²⁾  III. Řečpospolita = období 1989 – 2005 

IV. Řečpospolita = nové Polsko, jehož budování počalo 2005 zvolením    nepostko-munistické vlády...Cílem jejího programu je vybudovat IV. Řečipospolitu.  

³⁾ Vysoká škola společenské a mediální kultury v Toruni – je moderní vysoká škola financovaná ze soukromých zdrojů, včetně krajanů v zahraničí (v samotných USA jich žije  10 milionů...). Jejím posláním je výchova nové generace novinářů, osvětových a mediálních pracovníků. Ražená ideová zásada: „Dialog   místo manipulace“. Dnes se již uplatňují v profesionálním  životě její absolventi. Původně z nich bylo vytvářeno kádrové zázemí Radia Maryja a Televize TRWAM, avšak do budoucna se počítá s nimi při nahrazení dnešní novinářské garnitury v masmediích v rámci jejich dekomunizace.

          Na škole mohou studovat i čeští a slovenští studenti, podmínkou však je znalost polského jazyka.

⁴⁾.Plukovník Ryszard Kukliński: Byl členem velení Generálního Štábu Polské lidové armády v době výjimečného stavu po 13. 12. 1981. Znalost plánů Varšavského paktu na útok proti Západu počítající s atomovými údery mj. na polská i československá města  jej přiměly k navázání spolupráce s CIA.  Jeho spolupráce však hrozila v Polsku prozrazením, podařilo se mu však včas emigrovat do USA. V komunistickém Polsku byl následně odsouzen k trestu smrti. Tohoto rozsudku nebyl nikdy zproštěn, a to ani za postkomunistických vlád III. Řečipospolité. To byl sice zrušen trest smrti, nikoliv však rozsudek nad plk. Kuklińským - a proto plk. Kukliński nemohl  nikdy navštívit Polsko bez rizika, že nebude zatčen.  Zemřel na podzim r. 2004 ve Washingtonu.K projednávání jeho záležitostí v Polsku mu nic jiného  nezbývalo, než jmenovat svého zmocněnce.

              Jméno plukovníka Kuklińského je naneštěstí poměrně neznámé, a to hlavně mimo Polsko, avšak jeho zásluhy nejen o Polsko, ale i světové, jsou naprosto nedoceněny. Dá se bez nadsázky říci, že odhalení  útočných plánů Moskvy  s napadením Západu v 80. letech 20. století a pronesení těchto projektů Varšavského paktu (prologem mělo být napadení Dánska a bonnského Západního Německa) do USA a jejich předání CIA se velmi značně podílelo na rozhodnosti prezidenta  Reagona  v jeho politice zatlačování vlivu SSSR, pokud nebylo vůbec samotnou iniciací jejího vzniku. Byl to vlastenecký čin obrovského rozměru, jenž odvrátil možná atomovou katastrofu. Na jak dlouho?  

          Archiv Varšavského paktu byl v r. 2006 v Polsku odtajněn a je přístupný veřejnosti. Je to téma i pro naše badatele. Relevnantními skutečnostmi jsou tam podpis Husáka z roku 1986, kterým podřizuje československou vládu (ne ozbrojení síly, ale vládu) velení  Varšavského paktu....dále jde o plány sovětského válečného úderu. Materiál zajisté poučný pro ty všechny české odpůrce oberanných systémů USA a NATO na našem území.     

          Profesor  Richad Pipes

se narodil r.  1923 v poplském Těšíně. Pochází ze židovské  rodiny a proto byl nucen před nacistickou hrozbou v  říjnu r. 1939 opustit Polsko.- V červcenci  1940 přijel do USA a vystudoval na Cornellově Universitě. Be válečných letech však mussel studie přerušit a pod stoupit aktivní vojenskou službu u amerického vojenského letectva (USAF). R. 1950 získal doktorát na Harwardu a tam přednášel literaturu a historii. 1958 se stal profesorem historie, rovněž na Harvadru, kde působil až do odchodu d o důchodu r. 1996. Současně sloužil jako ředitel Russian Research Center  na Harvardu 1968-1973, 1976 se stal náčelníkem  „týmu B“ CIA zabývajícím se strategickými rozvědnými cíli a 1981 – 1982 ředitelem východoevropských a sovětských záležitostí při Národní bezpečnostní radě prezidenta Reagana; a 1992 sloužil  jako znalec  ruského ústavního soudu ve věci KSSS. Nejdůležitějšími publikacemi profesora Pipese jsou:       Formation of the Soviet Union, Russia under the Old Regime, The Russian Revolution, Russia under the Bolshevik Regime, Property and Freedom, and Communism: A History. Partie z dějin ruské revoluce lze najít v knihovně University Palackého v Olomouci. Některé partie I v českém překladu. Vcelku napsal 12 větších děl o historii, je uznávaným expertem na problematiku komunismu, Ruska a samozřejmě Polska.