hlavna stranka


Tak nám zabili Rona Paula

 

Späť na stranku - USA-2008 Presidential Election

Vladimír Stwora( více o autorovi > )

12.2.2008

Ron Paul oficiálně stále kandiduje na prezidenta. Oznámil ale, že svou prezidentskou kampaň omezí. Co to je omezit? Podle mého názoru je to jako když závodník před finišem, v okamžiku, kdy by měl naopak napnout všechny síly, poleví a začne se rozhlížet kolem. Jakou šanci má, že ještě vyhraje? Myslím, že ne příliš velkou.

Co se stalo?


Rona Paula zabíjejí média a Systém. Ne, nikoliv fyzicky. Prostě tím, že ho přesouvají do politické neexistence. Když jsem tady před časem publikoval článek Budou ho muset zabít, napsal jsem, že popularita Rona Paula roste takovou rychlostí, že pokud se nepodaří zfalšovat volby, budou ho muset zabít. Zapomněl jsem na jinou variantu. Politika lze umlčet i jinak. Tím, že ho ignorujeme. Nehádáme se s ním, nepublikujeme jeho názory, nevyvracíme mu je. Prostě předstíráme, že neexistuje.

Po celou dobu kampaně vzdoroval Ron Paul různě velkým podrazům, „opomenutím“ a „přehlédnutím“ organizátorů voleb a médií. Tu ho „zapomněli“ uvést v seznamu, tam ho „zapomněli“ pozvat, jinde zase „spletli“ výsledky, takže počet jeho voličů přesunuli jinému.

Výsledkům, které Systém chtěl vidět, velmi napomáhaly i volební automaty soukromé republikánské firmy Diebold, které jsou dnes používány ve všech státech Unie navzdory tomu, že u nich byla mnohokrát odborníky prokázána chybná funkce, navzdory tomu, že nezanechávají žádnou tištěnou stopu o průběhu hlasování (ačkoliv to bylo nesčetněkrát požadováno) a tomu, že je prokazatelně lze velmi snadno hackovat.

Kromě machinací s elektronicky sebranými hlasy existují i důkazy o manipulaci se samotnými volebními lístky, tam, kde se ještě volilo postaru. Na YouTube lze najít několik videí dokazujících i manipulaci se sebranými volebními lístky, krabice byly poškozeny, nezapečetěny, nebyly dopravovány předepsaným způsobem a k tomu určenými lidmi, nebyly uskladněny v prostorách k tomu určených apod.

Nad tím vším vládla všemocná média, která nejen že nic z neregulárnosti voleb nezaznamenala, ona nezaznamenala (lepší slovo je „důsledně ignorovala“) i samotnou osobu Rona Paula. Kdyby se to stalo jednou, dvakrát, budiž. Ale média v tom postupovala naprosto konzistentně. Řekl jsem „média“? Chtěl jsem říct „všechna média – úplně všechna média“. Ten člověk prostě nedostal šanci, aby jeho hlas byl slyšen. (Ostatně česká média v tom věrně kopírovala své americké protějšky.) Pokud už byla média nucena se o Paulu Ronovi zmínit, bylo to vždy takovým způsobem, že ho buď pošpinila (jako tehdy, když se mu pokoušeli přišít podporu rasismu, protože na účet jeho kampaně poslal kdosi hloupých pět set dolarů, a ten kdosi údajně zastává rasistické názory), nebo jej stavěla do pozice outsidera, který nemá šanci.

Co na tom, že internet, který ještě není zcela pod kontrolou Systému, Ronem Paulem žil. Původně se zdálo, že to bude stačit. Vždyť internet je dnes snad v každé americké domácnosti. Proč to nestačilo, nevím. Možná většina Američanů používá internet jen jako prostředek zábavy a nakupování. Zdá se, že počet těch, kteří na něm hledají informace, je zřejmě marginální.

Tištěná média a televize si stěžují na odliv diváků a přesun k internetu. Ale stále platí, že co není v novinách a v televizi, jakoby nebylo. A naopak. Tisk a televize mohou člověka udělat, nebo naopak se postarat, aby nebyl.

Kdyby Rona Paula zabili fyzicky, udělali by z něj mučedníka. Musela by se vyšetřovat jeho smrt, a i kdyby to vypadalo jako nešťastná náhoda, dalo by to podnět různým konspiračním teoriím, zkrátka Systém už přišel na to, že zabít nepříjemného člověka je blbost. Dnes se to dělá jen v případech nepříjemných možných svědků, které je nutno rychle umlčet (jako byl zasebevražděný britský doktor Kelly). V případě politika, který „jen“ mluví rozumně, stačí mnohem dokonalejší a subtilnější zbraň. Prostě budeme dělat, že neexistuje. A on opravdu přestal existovat. Jak dokonalé.

To, jak média zacházejí s Ronem Paulem, naznačuje, jak bude Systém zacházet se svými odpůrci.

Ve středověku bylo běžné, že se heretici a odpůrci prostě fyzicky likvidovali. Často dokonce - pro výstrahu - velmi drastickým způsobem. Například upalovaním na hranici. To se ovšem poměrně brzy ukázalo být velmi kontraproduktivní. Upálený hrdina šokoval svou obětí a zdravě naštval davy. Často po smrti našel více svých nástupců než za svého života. A přispěl svou smrtí k rozpadu tehdejšího Systému.

V minulém století už Systém částečně opravil své chybky a své odpůrce neupaloval. Občas je ještě zabíjel, ale dával si pozor, aby to vypadalo spíše jako nehoda. Ti, kteří za scénou tahají za provázky, si uvědomili, že mrtvý nepřítel je často nebezpečnější než živý. Nicméně se v minulém století zavíralo za špatné názory do vězení. A to hojně.

Ale poslední roky vidíme i zde nový trend.

Systém se stále vylepšuje

Začínám tušit, jak skončí disidenti a odpůrci tohoto Systému. Jak dopadnou stránky jako whatreallyhappened.info, prisonplanet.com, prop.sk a potažmo i Zvědavec. Myslíte, že nás odženou od počítačů a zavřou? Zničí? Kdepak. Nic z toho. Nechají nás být. Zajdeme na stáří a vyčerpanost. Systém nás nechá žvatlat, co chceme. Pouze zabezpečí, aby se to naše žvatlání nikdy nedostalo do hlavního proudu. Což je pro něj docela snadné vzhledem k tomu, že veškerý hlavní proud vlastní ti-jejichž-jména-nesmíme-vyslovit.

Někdy nebude zcela dobře možné zabránit zmínkám o disentu. V tom případě se naše "žvatlání" doplní značkami jako extrémista, xenofob, rasista či antisemitista, popř. dokonce nacek. To jsou nesmírně účinné značky. Zajistí spolehlivě, že žádná debata nikdy nebude. Svět bude takový, jaký ho vykreslí média. A většina lidí tomu bude věřit. Budeme mít (už téměř máme) dokonalou svobodu projevu. Každý bude říkat, co chce (hm, skoro co chce), ale jen na svém písečku, mezi svými a v tom informačním šumu jeho hlas zanikne.

Myslím si, že i případy typu Zündel jsou spíše relikvií starých časů a podle nových pravidel nebudou popírači holocaustu zavírani. Prostě se je nechá mluvit, ale s tím, že to, co říkají, nikdy neuslyší masy. Masám bude naopak stále a znovu předkládána jediná oficiální pravda. A protože Systém je velmi konzistentní a tutéž pravdu uslyší lidé už od školky, přečtou si o ni v knihách a uvidí ve filmech, nikoho nenapadne pátrat po něčem jiném. A pokud náhodou uslyší neoficiální názor, sami ho šmahem zamítnou.

Tohle je ovšem Systém, který vydrží velmi dlouho. Nebude nic, co by ho rozleptalo. Cokoliv, jakákoliv chyba politiků, jakákoliv nepravost, nic. Všechno se rozplihne, rozmělní a brzy zapomene ve všeobecném víru konzumu.

Na příkladu Rona Paula Systém ukázuje svou moc. A abych pravdu řekl, docela mě z toho mrazí.


Články s podobnou tématikou

hlavna stranka