hlavna stranka

Podstatné rozdiely medzi českým zákonom o účastnících odboje a odporu proti komunismu a slovenským zákonom o tzv. protikomunistickom odboji

Zdieľaj  | 

Symbolicky dňa 17. novembra 2011 nadobúda účinnosť Zákon o účastnících odboje a odporu proti komunismu č. 262 prijatý 20.7.2011 v Českej republike.  Bohužiaľ  v neprospech bývalých slovenských odporcov komunizmu  sa opäť potvrdilo, že zákonodarcovia na Slovensku majú o pojmoch komunizmus a protikomunistický odboj  diametrálne odlišné predstavy ako ich kolegovia v ČR.
Stačí pripomenúť podstatný rozdiel medzi  zákonom č. 198/1993 Sb. zo dňa 9.7.1993 o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu , podľa ktorého bola  Komunistická strana Československa  organizáciou zločinnou a zavrženiahodnou. Slovenská verzia zákona č. 125/2006 Z.z. zo dňa 27.3.1996 o  nemorálnosti a protiprávnosti komunistického systému sa zmohla len na konštatovanie, že režim založený na komunistickej ideológii, od 25.2.1948 do 17.11.1989 bol odsúdeniahodný a Komunistická strana Československa, ako aj Komunistická strana Slovenska bola  organizáciou, ktorá nezabránila svojim  členom a ich pomáhačom páchať zločiny, a to aj na  ľudských právach a slobodách. 
Tak ako  vo vyššie  uvedených zákonoch,  zásadný rozdiel  je aj medzi českým zákonom č. 262/2011 Sb. o účastnících odboje a odporu proti komunismu a slovenským zákonom č. 219/2006Z.z o tzv. protikomunistickom odboji.

  • Podľa českého zákona sa za formu  odboja a odporu proti komunizmu považuje ozbrojený  alebo iný zrovnateľný boj proti komunistickému režimu  v Československu, vrátane prevádzania sabotáži.  Slovenský zákon  formy odboja špecifikuje len všeobecne a zo zamietnutých žiadosti Ústavom pamätí národa je známe, že ozbrojený odboj proti komunistickému režimu tento zákon neakceptuje a takéto konanie považuje za trestné aj podľa v súčasnosti platných zákonov, čím v podstate potvrdzuje kontinuitu komunistického právneho systému.  Účastníci ozbrojeného odboja na Slovensku sú týmto postupom  aj naďalej diskriminovaní tzv. zostatkovými trestami, ako nedovolené ozbrojovanie alebo všeobecné ohrozenie.
  • Český zákon  zavedením päťročnej lehoty na opätovné preskúmanie rozsudkov odporcov komunistického režimu, odstraňuje nedostatok zákona č. 119/90 Sb. o súdnych rehabilitáciách, ktorý sa nevzťahoval na uvedené zostatkové tresty medzi ktorými boli aj tresty za  tzv. trestné činy kriminálneho charakteru, ktorými komunistický režim trestal svojich oponentov, v snahe znižovať štatistiky politicky motivovaných trestných činov.  Paradoxne viacerý m predstaviteľom  cirkvi, dokonca aj Kardinálovi Korcovi, neboli rehabilitované tresty za prechovávanie náboženskej literatúry a jej dovoz na Slovensko, ktoré režim kvalifikoval ako trestnú činnosť hospodárskeho charakteru.
  • Nemožno opomenúť, že český zákon priznáva oprávneným osobám aj finančné zadosťučinenie a rieši aj nízke dôchodky odporcov komunistického režimu.

Na záver nemožno tento síce oneskorený krok českého parlamentu  prijať a hodnotiť inak ako  pozitívne. Obzvlášť treba oceniť, že tento zákon umožňuje, aby si žiadosť o priznanie účastníka protikomunistického odboja mohli podať aj občania Slovenskej republiky a iných štátov, ktorí preukážu, že boli v rokoch 1948-1989 občanmi Československa.
Bližšie informácie pre žiadateľov nájdete na stránke Ministerstva obrany Českej republiky http://www.veterani.army.cz/htm/9_0.html

Svetové združenie bývalých čsl. politických väzňov

Strana 3252 Sbírka zákonů č. 262 / 2011 Částka 92
262
ZÁKON
ze dne 20. července 2011
o účastnících odboje a odporu proti komunismu

PREAMBULE


Parlament České republiky,
jsa veden vůlí vyjádřit úctu a vděčnost ženám a mužům, kteří v období komunistické totalitní moci s nasazením vlastních životů, osobní svobody i majetku aktivně bránili hodnoty svobody a demokracie, jsa odhodlán trvale připomínat ideály vlastenectví, cti, statečnosti a sebeobětování dalším generacím, vyslovuje hlubokou lítost nad nevinnými oběťmi teroru komunistického režimu a vycházeje ze zásad, které vtělil do zákona o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
ÚČASTNÍCI ODBOJE A ODPORU PROTI
KOMUNISMU

§ 1
edmět zákona


Tento zákon vymezuje odboj a odpor proti komunismu, stanoví podmínky pro vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu, upravuje rehabilitace a dále stanoví některé úkoly Ministerstva obrany (dále jen „ministerstvo“).

§ 2
Vymezení pojmů


Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) dobou nesvobody úsek československých dějin od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989,

b) odbojem a odporem proti komunismu účast na akcích směřovaných proti komunistickému režimu v Československu projevená ať již jednotlivě či ve skupině na základě politického, náboženského či

mravního demokratického přesvědčení nebo vědomá a veřejná vyjádření takového odporu, na území státu i v zahraničí, a to i ve spojení s cizí
demokratickou mocností, některou z forem uvedených v § 3 s cílem odstranit, výrazně oslabit či narušit anebo jinak poškodit komunistickou totalitní moc v Československu a obnovit svobodu a demokracii,

c) občanem osoba, která měla v době nesvobody státní občanství Československé socialistické republiky nebo jejích právních předchůdců (dále jen „československé státní občanství“), a dále i osoba, která byla československého státního občanství rozhodnutím státních orgánů v době nesvobody zbavena.

§ 3
Formy odboje a odporu proti komunismu


(1) Formou odboje a odporu proti komunismu se rozumí ozbrojený nebo jiný srovnatelný boj vedený proti komunistickému režimu v Československu, provádění sabotáží, spolupráce se zahraniční zpravodajskou službou demokratického státu, převaděčství nebo překračování státních hranic za účelem účasti v odboji a odporu proti komunismu (agenti-chodci). Za formu odboje a odporu proti komunismu se rovněž považují s tím srovnatelné jiné statečné činy nebo statečné veřejné postoje na podporu ozbrojených akcí směřovaných proti komunistickému režimu v Československu.

(2) Formou odboje a odporu proti komunismu se dále rozumí soustavná či dlouhodobá anebo jinak významná činnost spočívající v

a) autorství petic nebo obdobných materiálů nebo veřejných vyjádření zaměřených přímo či nepřímo na obnovu svobody, demokracie nebo na oslabení komunistického režimu nebo zabezpečování jejich tisku nebo rozšiřování,

b) organizaci veřejných vystoupení proti komunistickému režimu, vyvíjení politické, publicistické nebo jiné prokazatelně protikomunistické činnosti
zaměřené přímo nebo nepřímo na obnovu svo-

Částka 92 Sbírka zákonů č. 262 / 2011 Strana 3253



body, demokracie nebo na oslabení komunistického režimu, nebo
c) vyvíjení politické, publicistické nebo jiné prokazatelně protikomunistické činnosti v zahraničí zaměřené přímo nebo nepřímo na obnovu svobody,
demokracie nebo na oslabení komunistického režimu.

(3) Formou odboje a odporu proti komunismu se rozumí též aktivní působení v organizaci nebo skupině, jejíž členové bojovali proti komunistickému režimu způsoby uvedenými v tomto ustanovení.

(4) Formou odboje a odporu proti komunismu se rozumí též takové veřejné politické a společenské postoje zastávané aktivně a z vlastní vůle, které bránily nástupu a udržení komunistické totalitní moci, pokud byl za ně jejich nositel uvězněn, internován nebo jinak omezen na osobní svobodě anebo nuceně vystěhován z místa svého bydliště anebo jinak obdobně závažně postižen.

(5) Za odboj a odpor proti komunismu se považuje též činnost významem srovnatelná s formami odboje a odporu proti komunismu uvedenými v předchozích odstavcích vykonávaná před dobou nesvobody, pokud jejím cílem bylo zabránit nastolení komunistického režimu a zachování svobody a demokracie v Československu, pokud tohoto cíle nebylo možno
dosáhnout jinak, a byla spojena s obdobným rizikem.

§ 4
ekážky přiznání postavení účastníka odboje
a odporu proti komunismu

(1) Za účastníka odboje a odporu proti komunismu se nepovažuje občan, který v době nesvobody

a) byl příslušníkem nebo zaměstnancem bezpečnostních složek1), s výjimkou základní nebo náhradní vojenské činné služby,

b) byl evidován v materiálech bezpečnostních složek jako jejich spolupracovník nebo tajný spolupracovník anebo byl členem Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti, pomocníkem Pohraniční stráže nebo
informátorem zpravodajského aparátu Komunis-

tické strany Československa anebo jinak obdobně spolupracoval s bezpečnostními složkami nebo Komunistickou stranou Československa,

c) byl členem nebo kandidátem Komunistické strany Československa nebo Komunistické strany Slovenska,

d) byl příslušníkem Lidových milicí,

e) byl po 21. srpnu 1968 individuálním členem Svazu československo-sovětského přátelství, s výjimkou těch, kteří své členství ve Svazu československo-sovětského přátelství krátce po 21. srpnu 1968 ukončili,

f) byl členem akčního výboru Národní fronty po 25. únoru 1948, prověrkových komisí po 25. únoru 1948 nebo prověrkových a normalizač-
ních komisí po 21. srpnu 1968,

g) byl studentem nebo absolventem vysokých škol politických, bezpečnostních nebo vojenských anebo školení obdobných směrů ve státech, které byly smluvní stranou Varšavské smlouvy2), anebo
vědeckým aspirantem anebo účastníkem kursů
delších než 3 měsíce na těchto školách,

h) byl příslušníkem nebo spolupracovníkem zpravodajské služby cizího státu v době, kdy v tomto státě vládl komunistický nebo komunistickému režimu obdobný režim, nebo

i) se jinak dobrovolně, vědomě a aktivně významným způsobem podílel na budování, rozvoji a upevňování komunistické totalitní moci v Česko-slovensku.

(2) K překážce podle odstavce 1 se nepřihlíží, pokud byl občan do složek a organizací zde uvedených vyslán nebo se stal jejich členem za účelem boje proti komunistickému režimu.

(3) Občanu uvedenému v odstavci 1 se přizná postavení účastníka odboje a odporu proti komunismu, pokud jeho účast na odboji a odporu proti komunismu svou intenzitou, rozsahem nebo délkou zjevně převyšovala jeho účast na budování, rozvoji a upevňování komunistické totalitní moci. Postavení účastníka odboje a odporu proti komunismu se přizná též občanu

1) § 2 písm. c) zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů.
2) Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Albánskou lidovou republikou, Bulharskou lidovou republikou, Maďarskou lidovou republikou, republikou, Svazem sovětských socialistických republik a Československou republikou, sjednaná ve Varšavě dne 14. května 1955 a publikovaná pod č. 45/1955 Sb.

Strana 3254 Sbírka zákonů č. 262 / 2011 Částka 92



uvedenému v odstavci 1, který s nasazením vlastního života vykonal v rámci odboje a odporu proti komunismu mimořádně záslužný čin.

(4) Za účastníka odboje a odporu proti komunismu se nepovažuje občan, jehož účast na odboji a odporu proti komunismu byla vedena zavrženíhodnou pohnutkou, anebo který se při této činnosti dopustil zavrženíhodného jednání směřujícího k popření hodnot svobody a demokracie či zvlášť zavrženíhodného jednání směřujícího k popření individuálních základních lidských práv a tomuto jednání se v rámci akcí směřovaných proti komunistickému režimu v Československu bylo možné vyhnout. Za účastníka odboje a odporu proti komunismu se dále nepovažuje občan, jehož činy byly vedeny pohnutkou nastolit režim, který by pošlapával hodnoty svobody a demokracie obdobně jako komunistický režim.

§ 5
Postavení válečného veterána

Postavení válečného veterána podle zákona o válečných veteránech se přizná účastníku odboje a odporu proti komunismu, který je státním občanem České republiky a uskutečňoval odboj a odpor proti komunismu formou uvedenou v § 3 odst. 1.

§ 6
Osvědčení


(1) Osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu vydává ministerstvo na základě žádosti občana. Žádost musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat podklady prokazující splnění podmínek pro
vydání tohoto osvědčení, a pokud jím žadatel disponuje, také doklad o československém občanství nebo doklad o jeho odnětí.

(2) Pokud osoba oprávněná podat žádost podle
odstavce 1 zemřela nebo byla prohlášena za mrtvou, může o vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu požádat její manžel, rodič, dítě, jiný příbuzný v řadě přímé nebo sourozenec, popřípadě občanské sdružení nebo jiná právnická osoba, jejichž předmětem činnosti je zkoumání historie, archivnictví, výchova, vzdělávání nebo ochrana lidských práv, anebo občanské sdružení sdružující účastníky odboje proti nacismu nebo odboje a odporu proti komunismu nebo bývalé politické vězně. Tato žádost musí kromě náležitostí uvedených v odstavci 1 týkajících se žadatele a osoby, za niž se o vydání osvědčení žádá, obsahovat, pokud žádost podává manžel, rodič, dítě, jiný příbuzný

v řadě přímé nebo sourozenec, údaj o vztahu žadatele k osobě, za niž se o vydání osvědčení žádá, a vždy datum a místo úmrtí této osoby.

(3) K žádosti podané podle odstavce 1 nebo 2 si ministerstvo opatří odborné stanovisko Archivu bezpečnostních složek, popřípadě i Ústavu pro studium totalitních režimů a dalších vědeckých institucí. Jsou-li splněny podmínky pro vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu, vydá ministerstvo osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu. Nejsou-li tyto podmínky splněny, ministerstvo vydá rozhodnutí o tom, že toto osvědčení nevydá. Jestliže ten, komu má být podle věty druhé vydáno osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu, splňuje podmínky podle § 5, bude mu v tomto osvědčení přiznáno také postavení válečného veterána; ten, komu je
takto přiznáno postavení válečného veterána, požívá práv náležejících podle zákona o válečných veteránech válečným veteránům, přičemž náležejí-li určitá práva podle zákona o válečných veteránech i manželům nebo druhům válečných veteránů, mají tato práva i manžel
nebo druh té osoby, které bylo postavení válečného veterána přiznáno podle tohoto zákona.

(4) Je-li podána žádost podle odstavce 2 poté, co ministerstvo již vydalo osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu na základě jiné žádosti podle odstavce 1 nebo 2 týkající se téže osoby, ministerstvo žádost odloží a zašle žadateli stejnopis osvědčení.

(5) Osvědčení účastníka odboje a odporu protikomunismu obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě titul, datum a místo narození, údaj o formě nebo formách a popis jednání odboje a odporu
proti komunismu a dále otisk razítka, datum a podpis oprávněné úřední osoby; bylo-li přiznáno postavení válečného veterána v souladu s tímto zákonem, obsahuje osvědčení účastníka odboje a odporu proti komu-
nismu také tento údaj.

(6) Vyjde-li najevo, že nebyly splněny podmínky pro vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu, ministerstvo vydá rozhodnutí o zrušení tohoto osvědčení a informuje o tom Českou správu sociálního zabezpečení.

(7) Žijícímu účastníku odboje a odporu proti komunismu, který je státním občanem České republiky, ministerstvo ve lhůtě 30 dnů ode dne vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu vyplatí jednorázový peněžitý příspěvek ve výši 100 000 Kč; tento jednorázový peněžitý příspěvek není předmětem daně z příjmů fyzických osob. Zemře-li účastník od-

Částka 92 Sbírka zákonů č. 262 / 2011 Strana 3255




boje a odporu proti komunismu, který je státním občanem České republiky, po dni vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu nebo pozbude-li po tomto dni státního občanství České republiky, přičemž jednorázový peněžitý příspěvek ještě nebyl v souladu s první větou vyplacen, právo účastníka odboje a odporu proti komunismu na tento jednorázový peněžitý příspěvek zaniká a ten nebude již vyplacen.
Osobě, která byla manželem účastníka odboje a odporu proti komunismu, který již zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého a kterému nebyl vyplacen jednorázový peněžitý příspěvek podle věty první, alespoň po část
doby, kdy uskutečňoval odboj a odpor proti komunismu, ohledně něhož mu bylo vydáno osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu, ministerstvo na žádost této osoby vyplatí ve lhůtě 30 dnů ode dne podání její žádosti jednorázový peněžitý příspěvek ve výši 50 000 Kč; tento jednorázový peněžitý příspěvek není předmětem daně z příjmů fyzických osob. Jednorázový peněžitý příspěvek se osobě podle věty třetí nevyplatí, dopustila-li se tato osoba vůči manželu, který byl účastníkem odboje a odporu proti komunismu, zavrženíhodného jednání, zejména spoluprací
s bezpečnostními složkami. Zemře-li osoba podle věty třetí po dni, kdy podala žádost podle věty třetí, přičemž jednorázový peněžitý příspěvek ještě nebyl v souladu s větou třetí vyplacen, její právo na tento jednorázový peněžitý příspěvek zaniká a ten nebude již vyplacen.





§ 7
Etická komise České republiky
pro ocenění účastníků odboje
a odporu proti komunismu



(1) Zřizuje se Etická komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu (dále jen „Komise“). Komise rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím ministerstva podle § 6 odst. 3 a 6.

(2) Komise má devět členů; po dvou členech volí a odvolává Poslanecká sněmovna, Senát, vláda a Rada Ústavu pro studium totalitních režimů, jednoho člena jmenuje a odvolává prezident republiky. Předsedu Komise volí a odvolává vláda z členů volených vládou

(3) Členem Komise může být zvolena fyzická osoba, která je způsobilá k právním úkonům a je spolehlivá a bezúhonná.

(4) Členové Komise jsou voleni na funkční období pěti let. Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou.

(5) Členství v Komisi je veřejnou funkcí3). Funkční období člena komise je pět let.

(6) Jednání Komise svolává a řídí její předseda. K platnosti usnesení Komise je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů. Komise přijímá jednací řád, ve kterém stanoví podrobná pravidla svého
jednání.

(7) Komise spolupracuje s Ústavem pro studium totalitních režimů a s Archivem bezpečnostních složek, které jí na vyžádání poskytují nezbyté podklady a informace.

§ 8
Úprava důchodů



(1) Účastníci odboje a odporu proti komunismu, kterým o tom bylo vydáno osvědčení a kteří pobírají starobní nebo invalidní důchod z českého důchodového pojištění, a vdova nebo vdovec, kteří pobírají vdovský nebo vdovecký důchod z českého důchodového pojištění po účastníkovi odboje a odporu proti komunismu, kterému o tom bylo vydáno osvědčení, mají nárok na stanovení výše procentní výměry důchodu nejméně v částce uvedené v odstavci 3.

(2) Základem pro stanovení výše procentní výměry důchodu náležejícího osobám uvedeným v odstavci 1 je procentní výměra průměrného starobního důchodu zjištěná pro účely zvýšení důchodů od ledna 20124). Pro stanovení výše procentní výměry důchodů přiznávaných ode dne po 31. prosinci 2011 je základem částka stanovená podle věty první a zvýšená podle předpisů o zvyšování důchodů, které nabudou účinnosti do dne, od něhož se důchod přiznává.

(3) Nejnižší procentní výměra
a) starobního důchodu přiznaného podle § 29 zákona o důchodovém pojištění5) nebo podle obdobných ustanovení předchozích předpisů a invalidního dů-

3) § 201 zákoníku práce.
4) § 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Strana 3256 Sbírka zákonů č. 262 / 2011 Částka 92

chodu pro invaliditu třetího stupně činí částku stanovenou podle odstavce 2,
b) invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně, vdovského a vdoveckého důchodu činí polovinu částky stanovené podle odstavce 2,

c) invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně činí třetinu částky stanovené podle odstavce 2,

d) starobního důchodu přiznaného podle § 31 zákona o důchodovém pojištění stanovená podle odstavce 2 se snižuje o 275 Kč za každé i započaté 90denní období, za které byla procentní výměra naposledy snížena; ustanovení § 54 odst. 3 a § 61 odst. 1 zákona o odst. 1 zákona o důchodovém pojištění5) platí s tím, že se výše důchodů pro k souběhu došlo přede dnem, od něhož náleží důchod v nejnižší procentní výměře podle tohoto zákona.

(4) Žádost o úpravu vypláceného důchodu se podává u orgánu sociálního zabezpečení, který oprávněné osobě vyplácí důchod, a je třeba k ní přiložit úředně ověřený opis nebo úředně ověřenou kopii osvědčení
podle § 6; jde-li o poživatele důchodu, který vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení, lze žádost podat nebo sepsat u okresní správy sociálního zabezpečení příslušné podle místa pobytu žadatele. Vznikl-li nárok na výplatu důchodu před 17. listopadem 2011, náleží důchod ve výši podle odstavce 3 od splátky důchodu splatné v prosinci 2011. Vznikne-li nárok na výplatu důchodu po 16. listopadu 2011, náleží důchod ve výši podle odstavce 3 ode dne jeho přiznání, nejdříve však od splátky důchodu splatné v prosinci 2011. Úprava výše důchodu podle odstavce 3 bude provedena nejpozději při výplatě v dubnu 2012, bude-li žádost po-
dána do 31. prosince 2011, jinak nejpozději do 3 měsíců po podání žádosti.

§ 9
Evidence


Ministerstvo vede evidenci osob, kterým bylo vydáno osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu; tato evidence obsahuje stejnopis písemného vyhotovení osvědčení podle § 6 odst. 3, popřípadě stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o zrušení osvědčení. Ministerstvo z dálkový přístup jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě titul, datum a místo narození osob, kterým bylo vydáno osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu.

§ 10
Pamětní odznak



(1) Spolu s osvědčením účastníka odboje a odporu proti komunismu udělí ministerstvo pamětní odznak; pamětním odznakem je pamětní odznak účastníka odboje a odporu proti komunismu a pamětní odznak pro
pozůstalého po účastníkovi odboje a odporu proti komunismu. Pamětní odznak účastníka odboje a odporu proti komunismu se uděluje pouze žijícím účastníkům odboje a odporu proti komunismu. Pamětní odznak
pro pozůstalého po účastníkovi odboje a odporu proti komunismu se uděluje příbuznému účastníka odboje a odporu proti komunismu, který podal žádost podle § 6 odst. 2.

(2) Vzor pamětního odznaku účastníka odboje a odporu proti komunismu a vzor pamětního odznaku pro pozůstalého po účastníkovi odboje a odporu proti komunismu, jakož i pravidla jejich nošení stanoví ministerstvo vyhláškou.

(3) Zruší-li ministerstvo osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu, je ten, jemuž byl pamětní odznak udělen, popřípadě ten, kdo jej má v držení, povinen vrátit jej ministerstvu.

§ 11
Rehabilitace

Soud na návrh zruší trest uložený za trestný čin, na který se nevztahuje rehabilitace podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, anebo rehabilitace podle § 6 zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, prokáže-li se během řízení, že jednání odsouzeného bylo vedeno úmyslem oslabit či narušit anebo jinak poškodit komunistickou totalitní moc v Československu anebo k tomu vytvořit prostředky. Návrh lze podat nejpozději do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro účely tohoto řízení a následného odškodnění se přiměřeně použijí ustanovení § 4 a následující zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci. Náhrada se vyplatí v hotovosti. Toto ustanovení se nevztahuje na trestné činy spáchané z pohnutek nízkých nebo nečestných.

ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o správních poplatcích

§ 12

Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních po-

Částka 92 Sbírka zákonů č. 262 / 2011 Strana 3257



platcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona
č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/ /2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/ /2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/ /2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/ /2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/ /2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/ /2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/ /2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zá-

kona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb. a zákona č. 152/2011 Sb., se mění takto:

1. V části I položce 3 v textu Osvobození v bodu 3 se slova „a k“ nahrazují slovem „k“, na konci textu bodu 3 se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „a k provedení zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu.“.

2. V části I položce 4 v textu Osvobození v bodu 1 se slova „a k“ nahrazují slovem „k“, na konci textu bodu 1 se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „a k provedení zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu.“.

3. V části I položce 5 v textu Osvobození v bodu 1 se slova „a k“ nahrazují slovem „k“, na konci textu bodu 1 se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „a k provedení zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících
odboje a odporu proti komunismu.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 13



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 17. listopadu 2011.

Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r.


Strana 1278 Zbierka zákonov č. 219/2006 Čiastka 219
ZÁKON

zo 16. marca 2006
o protikomunistickom odboji

Národná rada Slovenskej republiky,
– vedená vôľou oceniť a vyjadriť úctu mužom a ženám, ktorí s nasadením vlastných životov, osobnej slobody a pripravení k najvyšším obetám bojovali za vlasť, bránili hodnoty slobody a demokracie,
– odhodlaná natrvalo pripomínať ideály vlastenectva, cti a statočnosti ďalším generáciám našich občanov a
– pripravená vyjadriť vďaku všetkým etapám národného boja za slobodu,
sa uzniesla na tomto zákone:

Čl. I
§ 1
Predmet úpravy


Tento zákon ustanovuje podmienky priznania postavenia účastníka protikomunistického odboja a pôsobnosť Ústavu pamäti národa1) na úseku starostlivosti o účastníkov protikomunistického odboja.

§ 2
Protikomunistický odboj



(1) Protikomunistický odboj bol pokračovaním národného boja za oslobodenie. Ustanovenia osobitného predpisu2) sa použijú primerane.

(2) Pod protikomunistickým odbojom sa rozumie aktívny odpor občanov proti komunistickému režimu3) prejavený či prejavovaný organizovane alebo individu-
álne v období od 6. októbra 1944 do 17. novembra 1989 (ďalej len „rozhodné postojmi alebo činmi odporu, a to ako na území Československej republiky alebo Československej socialistickej republiky (ďalej len „Československo“), ako aj v zahraničí.

(3) Na účely tohto zákona sa považuje za československého občana aj ten, koho československé štátne orgány svojím rozhodnutím československého občianstva pozbavili.

§ 3
Protikomunistický odboj bol súčasťou studenej vojny vo svete. Jeho účastníci boli aktívni bojovníci za slobodu a demokraciu.-



§ 4
Účastník protikomunistického odboja



(1) Účastník protikomunistického odboja je občan, ktorý sa v rozhodnom období ako československý štátny občan staval na odpor proti komunistickému režimu formami uvedenými v § 5 až 8 tohto zákona.

(2) Účastníkovi protikomunistického odboja, ktorý vykonával odbojovú činnosť podľa § 5 až 8 tohto zákona, sa za podmienok ustanovených týmto zákonom priznáva postavenie účastníka odboja, ak túto činnosť vykonával minimálne 12 mesiacov. Obdobie účasti na odbojovej činnosti v rôznych časových obdobiach či v rôznych formách možno spočítať.

(3) Ak účastník protikomunistického odboja utrpel v súvislosti s odbojovou činnosťou uvedenou v § 5 až 8 tohto zákona vážnu ujmu na zdraví alebo zomrel, k obdobiu uvedenému v odseku 2 sa neprihliada.

§ 5
Člen ilegálnej organizácie


(1) Účastníkom protikomunistického odboja je občan, ktorý v rozhodnom období bol členom ilegálnej organizácie alebo skupiny aktívne bojujúcej proti komunistickému režimu.

(2) Na účely tohto zákona sa považuje za člena ilegálnej organizácie ten, kto sa účinne podieľal na vytvorení ilegálnej organizácie alebo sa aktívne zúčastnil na činnosti takej organizácie.

§ 6
Politický väzeň


(1) Účastníkom protikomunistického odboja je občan, ktorý bol politickým väzňom alebo bol z politických dôvodov internovaný, alebo bol v období rokov
1948 až 1953 zaradený do vojenských táborov nútených prác,4) alebo bol v rokoch 1944 až 1946 civilnou

osobou protiprávne násilne odvlečenou do bývalého

1) Zákon č. 553/2002 Z. z. o sprístupnení dokumentov o činnosti bezpečnostných zložiek štátu 1939 – 1989 a o založení Ústavu pamäti ná-
roda a o doplnení niektorých zákonov (zákon o pamäti národa) v znení neskorších predpisov.
2) Zákon č. 255/1946 Zb. o príslušníkoch československej armády v zahraničí a o niektorých iných účastníkoch národného boja za oslobo-
denie v znení zákona č. 101/1964 Zb.
3) § 2 ods.1 zákona Národnej rady Slovenskej republiky č. 125/1996 Z. z. o nemorálnosti a protiprávnosti komunistického systému.
4) Zákon č. 726/2004 Z. z. o poskytnutí jednorazového peňažného príspevku osobám zaradeným v rokoch 1948 až 1954 do vojenských tá-
borov nútených prác a pozostalým manželkám po týchto osobách v znení neskorších predpisov.

Čiastka 77 Zbierka zákonov č. 219/2006 Strana 1279

Zväzu sovietskych socialistických republík a do táborov, ktoré mal bývalý Zväz sovietskych socialistických republík zriadené v iných štátoch.5)

(2) Podľa tohto zákona je politickým väzňom ten, kto bol v rozhodnom období obmedzený na osobnej slobode väznením, zaradením do tábora nútených prác, protiprávne násilne odvlečený alebo internovaný pre svoj aktívny odboj proti komunistickej moci z dôvodov politických, náboženských, či z ďalších dôvodov súvisiacich s protikomunistickým odbojom.

§ 7
Iné zjavné formy odboja


Účastníkom protikomunistického odboja je občan, ktorý v rozhodnom období
a) bol autorom petícií či obdobných materiálov zameraných na obnovu slobody a demokracie alebo zabezpečoval ich tlač či rozširovanie,

b) organizoval politické organizácie či verejné vystúpenia proti komunistickému režimu,

c) vyvíjal politickú, publicistickú či inú preukázateľne protikomunistickú činnosť zameranú na obnovu slobody a demokracie v Československu.

§ 8
Zahraničný odboj



Účastníkom protikomunistického odboja je československý občan, ktorý v rozhodnom období
a) opustil republiku z dôvodov hroziaceho zatknutia a odsúdenia alebo z dôvodu hroziacej inej formy perzekúcie ako dôsledku protikomunistického odboja,

b) vyvíjal v zahraničí politickú, publicistickú či inú preukázateľne protikomunistickú činnosť zameranú na obnovu slobody a demokracie v Československu.

§ 9
Prekážky na priznanie postavenia účastníka protikomunistického odboja


Postavenie účastníka protikomunistického odboja, ikeď inak spĺňa podmienky uvedené v §4 až 8, nemôže nadobudnúť, ak tento zákon neustanovuje inak, ten,
kto v rozhodnom období
a) vedome a aktívne sa podieľal na budovaní, rozvoji a upevňovaní komunistickej moci,

b) v súvislosti s činnosťou ilegálnej organizácie alebo skupiny bojujúcej proti komunistickému režimu sa dopustil činov, ktoré sú trestné i podľa práva platné-
ho ku dňu účinnosti tohto zákona a nesúviseli s realizáciou práva odporu proti komunistickej moci,

c) bol v období po 25. februári 1948 do 17. novembra 1989
1. príslušníkom Zboru národnej bezpečnosti zaradeným v zložke Štátnej bezpečnosti,

2. evidovaný v materiáloch Štátnej bezpečnosti ako

rezident, agent, držiteľ požičaného bytu, držiteľ konšpiračného bytu, informátor alebo ideový spolupracovník Štátnej bezpečnosti,

3. tajomníkom orgánu Komunistickej strany Československa alebo Komunistickej strany Slovenska od stupňa okresného alebo jemu na roveň postaveného výboru vyššie, členom predsedníctva týchto výborov, členom Ústredného výboru Komunistickej strany Československa alebo Ústredného výboru Komunistickej strany Slovenska, členom Byra pre riadenie straníckej práce v českých krajinách alebo členom Výboru pre riadenie straníckej práce v českých krajinách,

4. pracovníkom aparátu orgánov uvedených v predchádzajúcom bode na úseku politického riadenia Zboru národnej bezpečnosti a Československej
ľudovej armády,

5. príslušníkom Ľudových milícií,

6. členom akčného výboru Národného frontu po 25. februári 1948, previerkových komisií po 25. februári 1948 alebo previerkových a normali-
začných komisií po 21. auguste 1968,

7. študentom na Vysokej škole Felixa Edmundoviča Dzeržinského pri Rade ministrov Zväzu sovietskych socialistických republík pre príslušníkov
Štátnej bezpečnosti, Vysokej škole Ministerstva vnútra Zväzu sovietskych socialistických republík pre príslušníkov Verejnej bezpečnosti, Vyššej
politickej škole Ministerstva vnútra Zväzu sovietskych socialistických republík alebo vedeckým ašpirantom alebo účastníkom kurzov dlhších ako
tri mesiace na týchto školách,
d) bol osobou podľa § 1 ods. 3 písm. a), b), c), d) alebo e) osobitného predpisu.2)

§ 10
Práva účastníkov protikomunistického odboja



(1) Účastníci protikomunistického odboja majú právo na plnú morálnu rehabilitáciu.

(2) Účastníkovi protikomunistického odboja podľa § 6 prináleží postavenie vojnového veterána podľa osobitného predpisu.6)

§ 11
Konanie o priznaní postavenia účastníka
protikomunistického odboja


(1) O priznaní postavenia účastníka protikomunistického odboja rozhoduje Úrad pamäti národa na základe písomnej žiadosti.

(2) Žiadosť podľa odseku 1 obsahuje meno a priezvisko žiadateľa, dátum a miesto narodenia, adresu trvalého pobytu, údaj o štátnom občianstve, údaje potvrdzujúce splnenie podmienok na priznanie postavenia

5) § 2 zákona Slovenskej národnej rady č. 319/1991 Zb. o zmiernení niektorých majetkových a iných krívd a o pôsobnosti orgánov štátnej
správy Slovenskej republiky v oblasti mimosúdnych rehabilitácií v znení neskorších predpisov.
6) Zákon č. 463/2003 Z. z. o vojnových veteránoch a o doplnení zákona č. 328/2002 Z. z. a sociálnom zabezpečení policajtov a vojakov
a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov.

Strana 1280 Zbierka zákonov č. 219/2006 Čiastka 77

účastníka protikomunistického odboja podľa tohto zákona a vlastnoručný podpis.

(3) Ak žiadateľ spĺňa podmienky podľa tohto zákona, Ústav pamäti národa vydá žiadateľovi preukaz účastníka protikomunistického odboja.

(4) Postavenie účastníka protikomunistického odboja možno priznať aj občanovi, ktorý umrel. Konanie o priznaní postavenia účastníka protikomunistického odboja in memoriam sa začína na základe žiadosti blízkej osoby zosnulého alebo z vlastného rozhodnutia Ústavu pamäti národa. Žiadosť blízkej osoby obsahuje náležitosti podľa odseku 2.

(5) Ak žiadateľ napĺňa podmienky podľa § 6, Ústav pamäti národa požiada Ministerstvo obrany Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo obrany“) aj o priznanie postavenia vojnového veterána. Ministerstvo obrany v takomto prípade žiadateľovi vydá preukaz vojnového veterána podľa osobitného predpisu.7)

(6) V odôvodnených prípadoch môže Ústav pamäti národa vydať preukaz podľa odseku 3, aj ak jestvuje prekážka podľa § 9. Môže tak urobiť vtedy, ak intenzita odboja proti komunizmu bola zjavne rozsiahlejšia a dlhodobejšia než existencia prekážky podľa § 9.

(7) Ak Ústav pamäti národa odmietne vydať preukaz podľa odseku 3, môže žiadateľ písomne požiadať Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky o preskúmanie tohto rozhodnutia.

Čl. II


Zákon č. 553/2001 Z.z. o sprístupnení dokumentov

o činnosti bezpečnostných zložiek štátu 1939 – 1989 a o založení Ústavu pamäti národa a o doplnení niektorých zákonov (zákon o pamäti národa) v znení zákona č. 110/2003 Z. z., zákona č. 610/2004 Z. z. a zákona č. 309/2005 Z. z. sa mení a dopĺňa takto:
V § 8 ods. 1 sa dopĺňa písmeno j), ktoré znie:
„j) rozhoduje o priznaní postavenia účastníka protikomunistického odboja.2a)“.
Poznámka pod čiarou k odkazu 2a) znie:
„2a) § 11 zákona č. 219/2006 Z. z. o protikomunistickom odboji.“.

Čl. III



Zákon č. 463/2003 Z. z. o vojnových veteránoch a o doplnení zákona č. 328/2002 Z. z. o sociálnom zabezpečení policajtov a vojakov a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov sa mení a dopĺňa takto:
V § 2 ods.2 sa dopĺňa písmeno e), ktoré znie:
„e) bola účastníkom protikomunistického odboja za podmienok ustanovených osobitným predpisom.4a)“.
Poznámka pod čiarou k odkazu 4a) znie:
„4a) § 10 zákona č. 219/2006 Z. z. o protikomunistickom odboji.“.

Čl. IV
Účinnosť



Tento zákon nadobúda účinnosť 1. júna 2006

Ivan Gašparovič v. r.
v z. Béla Bugár v. r.
Mikuláš Dzurinda v. r.

 

7) § 3 ods. 4 zákona č. 463/2003 Z. z.

hlavna stranka